Smutek, zoufalství, beznaděj a velké množství slz, to je to, co v tuto smutnou chvíli vidíme před sebou, a také to, co cítíme v našich zlomených srdcích. Bolest, která je v této síni, a hlavně v našich srdcích přítomná vychází z těžké životní ztráty každého z nás. Opustila nás naše milovaná dcera Alice Kuncová. Její odchod z tohoto světa byl dlouhý, plný nadějných vzestupů a následných pádů do beznaděje.

Alice se nám narodila v únoru před 31 lety. Svoje dětství prožívala v rodině obklopená láskou a přátelstvím.  Jako každé dítě si pomalu začala prošlapávat svůj život a hledat své místo ve světě. To si rychle našla ve vztahu k přírodě, rostlinám a zvířatům. Tato láska jí pak provázela celý život. 

Už jako malá měla ráda zvířata, neustále sbírala luční kvítí, pletla věnce a byla zvídavá, jak celý tenhle složitý svět funguje.

Dětská léta prožila s rodiči v lásce a harmonii. Neméně lásky a přátelství si užívala se svojí babičkou Maruš a dědou Zděnkem. Prožila mnoho bezstarostných a světlých dnů na chalupě na Berounce, kde chodila s dědou na ryby, koupala se pod jezem, chodila sbírat houby, chodila na pole na mák a babičce pomáhala s pečením. Tam bylo dobře. V té době se již starala o svého prvního pejska – naháče Garpíka……

Když jí bylo deset objevila úžasný svět koní. Ke koním jezdila ve všech volných chvílích, starala se o ně a začala trénovat. Jejím osudovým koněm se stal Vandalio, kterého dostala k narozeninám a se kterým vyhrávala parkury. U koní poznala i svojí první velkou lásku o kterou však záhy tragicky přišla. 

Velkou ranou pro Alici byl rozvod rodičů, kteří ztratili svojí, lásku a víru jeden v druhého. Tato rána jí pak provázela celý život.

Studovala střední školu Humanitas v Litvínově, kde se zdokonalila v oblíbené biologii a chemii. 

Na střední škole jí přepadli démoni. Ti jí pak provázeli celý zbytek života a byli příčinou jejích pádů.

Po maturitě vystřídala řadu zaměstnání a jako většina dnešních mladých lidí se pár let hledala. Nakonec se našla v práci v laboratoři u specializovaných analyzátorů a chromatografů. To byla její práce snů, a byla v ní dobrá. Začala studovat VŠCHT, ale škola byla nad její síly. 

Před pár lety dostala k Vánocům zahradu, která se stala jejím druhým domovem a kde trávila veškerý volný čas od jara do zimy. Pěstovala rostliny, sbírala plody, zavařovala, co kde vyrostlo a vše rozdávala svým blízkým. Na zahradě s ní trávila čas i její milovaná Majla, které se po ní stýská a čeká že každý den vstoupí do dveří a podrbe jí za uchem.

Vloni celou zahradu zrekonstruovala a letos si jí měla užívat plnými doušky.

Bohužel Démoni jí před lety poranili srdce, které postupně ztrácelo sílu a přes veškeré úsilí jí nakonec 17. dubna tohoto roku přestalo tlouct a Alice nás opustila.

Dnes se loučíme s naší dcerou, kamarádkou, přítelkyní, které ne vždy byla spolehlivá, ale vždy byla spravedlivá a plná lásky ke svým blízkým…